15. února – V rámci Československých státních drah byla ustavena odborová organizace Odborové sdružení železničářů (OSŽ), která se stala nástupnickou organizací po bývalém Revolučním odborovém hnutí (ROH). Již v průběhu jejího ustavujícího sjezdu se sešli někteří přítomní členové bývalé Federace lokomotivních čet, aby reagovali na organizační uspořádání OSŽ a projednali možnost vzniku samostatné organizace strojvedoucích. Hlavní otázkou bylo, zda tato organizace má být zájmová anebo odborová. Protože ve výkonných jednotkách již byly ustanoveny základní organizace OSŽ, prozatím se ozývaly spíše hlasy, aby vznikla organizace zájmová.
březen až duben – K prosazování oprávněných profesních požadavků strojvůdců (například zkrácení pracovní doby) byly nejprve vytvořeny čtyři komise, v té době ještě v rámci jednotné odborové organizace na železnici. Vedení OSŽ však nemělo příliš pochopení pro potřeby a zájmy strojvedoucích, a proto se postupně formovala skupina lidí, kteří začali organizovat samostatný odborový svaz strojvůdců.
10. duben – V Brně se uskutečnilo setkání zástupců lokomotivních dep z celé sítě ČSD. Strojvedoucí LD Ústí nad Labem Tomáš Slunka zde přednesl „Výzvu k lokomotivním četám“, podle níž došlo k založení vlastního orgánu – koordinačního centra (KC 13), v němž pracovali zástupci strojvůdců ze třinácti oblastí. Odhlasovány byly také tři požadavky s určením termínu splnění, v případě jejich nesplnění také stávka, která by se uskutečnila 4. června 1990. Přítomný zástupce OSŽ Radev vyjádřil nesouhlas s přijatým usnesením a přímo na tomto jednání také vyhlásil, že s případnou stávkou se veden Odborového sdružení železničářů neztotožní!
Členy KC 13 byli zvoleni kolegové: Václav Vinický (LD Karlovy Vary), Pavel Bršlica (LD Plzeň), Jaroslav Chmelař (LD České Budějovice), Bedřich Chovanec (LD Praha TGM), František Jansa (LD Česká Třebová), Tomáš Slunka (LD Ústí nad Labem), František Gawel (LD Bohumín), Pavel Štancl (LD Olomouc), Pavel Nešpůrek (LD Brno dolní), Ferdinand Magyar (LD Nové Zámky), Ján Turček (LD Žilina), Pavel Chlebničan (LD Zvolen) a Anton Mikita (LD Košice).
26. duben – Předseda ústředí OSŽ Václav Vaněk byl zástupci vedení KC 13 opětovně upozorněn, že v případě nesplnění alespoň jednoho z požadavků strojvůdců hrozí reálné nebezpečí rozkolu v OSŽ.
Na setkání zástupců lokomotivních dep byl vytvořen pětadvacetičlenný přípravný výbor a také přijata zakládající listina Federace strojvůdců, ve které bylo uvedeno:
„V Brně dne 26. 4. 1990 bylo svolanými zástupci LD celé sítě ČSD rozhodnuto o založení zájmové profesní a stavovské organizace Federace strojvůdců (FS). Jako organizace zájmová bude působit v rámci Odborového sdružení železničářů (OSŽ) do doby dobré spolupráce všech složek OSŽ, a to zejména s ústředím OSŽ. V případě nedobrých vztahů mezi členy FS a ústředím OSŽ se Federace strojvůdců stane vlastní odborovou organizací, to znamená, že členové FS vystoupí z OSŽ a budou se sdružovat jako odboráři ve Federaci…“
Vzhledem ke zkušenostem z uplynulých týdnů a měsíců se již na tomto setkání vyskytla řada hlasů volajících přímo po vytvoření samostatné odborové organizace.
7. května – Jednání zástupců strojvůdců s ústředním ředitelem ČSD ing.Ivo Malinou bylo na základě požadavků vznesených 10. dubna zaměřena na získání tzv. definitivy, na turnusový řád (snížení normy týdenní pracovní doby), na mzdy pracovníků lokomotivního hospodářství (zásady nového mzdového systému), na zařazení strojvedoucích do první důchodové kategorie, na způsob rozdělování mzdových prostředků a na obsah předpisu V 21. Průběh pracovního setkání a zejména přístup ústředního ředitele ČSD se stal podnětem pro odvolání připravované stávky.
Představitel OSŽ Jiří Ryvola na jednání s ing. Malinou bohužel zpochybnil oprávněnost požadavků strojvůdců, když prohlásil, že „strojvůdci nepostupují jednotně se všemi železničáři a jejich požadavky nejsou v souladu se záměry vlády národního porozumění“.
16. květen – Na společném jednání se v brněnském sále na Horově ulici sešlo 175 zástupců strojvedoucích z celé sítě ČSD (z toho 32 ze Slovenska), kteří rozhodli o obnovení činnosti samostatné profesní odborové organizace Federace strojvůdců.
Ustavující konference měla na programu seznámení s historií Federace strojvůdců a FLČ (vystoupení kolegů Pavla Nešpůrka a bývalého předsedy Federace lokomotivních čet Františka Erby), projednání problematiky současných odborů na ČSD (mimo jiné vystoupení kolegy Josefa Křivohlavého), volby do výkonného výboru, projednání stanov a rozsáhlou diskuzi, která podstatně ovlivnila přeměnu organizace ze zájmové na odborovou.
Předsedou dočasného výkonného výboru se stal Tomáš Slunka, čestným předsedou František Erba. Místopředsedy byli zvoleni Ján Turček a Pavel Nešpůrek, výkonným tajemníkem Bedřich Chovanec. Tiskovým tajemníkem se stal Josef Křivohlavý.
11. a 12. července – V České Třebové se konala I. Valná hromada strojvedoucích z celé ČSFR. Dosavadní předseda výkonného výboru Tomáš Slunka zde přednesl zprávu o činnosti a o registraci Federace strojvůdců.
Valná hromada mimo jiné schválila za místo sídla ústředí Prahu a přijala usnesení určující další směr činnosti FS. V případě, že by k 1.září nebylo dosaženo dohody ve věci požadavků strojvedoucích, Rada FS uložila prezídiu vyhlásit stávkovou pohotovost.
Do orgánu KIC 14 (koordinačního informačního centra) byli zvoleni tito kolegové: Josef Oliva (severní Čechy), Bedřich Chovanec (střední Čechy), František Jansa (východní Čechy), Pavel Bršlica (jihozápadní Čechy), Jaroslav Chmelař (jižní Čechy),Václav Vinický (západní Čechy), František Gawel (severní Morava), Bartoloměj Poklemba (střední Morava), Jindřich Bednář (jižní Morava), Jozef Teplan (západní Slovensko), Juraj Strelec (střední Slovensko), Jan Červinka (Spišsko), Miroslav Hriník (severní Slovensko), Anton Mikita (východní Slovensko).
Ústřední revizní komise Federace strojvůdců byla zvolena ve složení – Vlado Pikna, Jaroslav Brůna (o rok později za tragických okolností zemřel při výkonu povolání a do ÚRK nastoupil Jan Kubišta) a František Jansa, kterého po odchodu do funkce zástupce oblasti Praha v ÚRK FS nahradil Václav Vinický.
Po I. Valné hromadě Federace strojvůdců ČSFR se při prezídiu zformoval tým pracovníků. Funkce organizačního tajemníka se jako vedoucí sekretariátu a organizační tajemník ujal Karel Zavadilík. V právním oddělení pod vedením Dr. Milana Vávry působili rovněž JUDr. Karel Baborák a JUDr. Jiří Císař. V souladu s legislativními normami, týkajícími se dodržování bezpečnosti práce a dohledu nad touto problematikou ze strany odborových svazů, byla obsazena funkce vedoucího oddělení bezpečnosti práce FS ČSFR, kterou od té doby zastává MVDr.ing. Karel Hais,CSc. Jako administrativní pracovnice v sekretariátu P-FS působily Hana Šoltová a poté Marcela Švecová.
V Brně začalo pod vedením Josefa Křivohlavého pracovat tiskové středisko a Federace strojvůdců se postupně vybavovala moderní technikou, jejíž součástí mimo jiné byla stále kvalitnější a rozsáhlejší faxová síť. K zavedení výpočetní techniky významně přispěl Aleš Chvojka, který také pracoval na zřízení sociálního programu FS, a později na kratší dobu rovněž Milan Hájek.
29. srpen – První zasedání Rady Federace strojvůdců ČSFR se konalo v Žilině. Na jejím programu bylo řešení problematiky zkrácení pracovní doby lokomotivních čet, radiofikace všech lokomotiv v síti ČSD, omezení strojvedoucích-instruktorů a řešily se otázky možného snižování početního stavu strojvůdců. Usnesení rozhodlo, aby v případě nesplnění požadavku na zavedení zkrácené šestatřicetihodinové týdenní pracovní doby k 30. září vyhlásilo prezídium FS na 1. říjen stávku.
Vedení OSŽ vydalo prohlášení, že nebude podporovat jednání o zkrácení pracovní doby, pokud FS neodvolá stávku, a pohrozilo, že se u ústředního ředitele ČSD zasadí o potrestání případných iniciátorů připravované stávkové akce.
11. září – Po jednapadesáti letech znovu vyšel časopis Zájmy strojvůdce – 1. číslo 43. ročníku.
21. září – Náměstek ministra dopravy ing. Štefan Neméš se na jednání se zástupci Federace strojvůdců a OSŽ zavázal: „…v návaznosti na novelizaci zákoníku práce a ke zvýraznění prioritního požadavku bezpečnosti železniční dopravy závést od 2. 6. 1991 (nový GVD) zkrácení týdenní pracovní doby na 36 hodin pro lokomotivní čety etapovitě a vzhledem k ekonomickým možnostem takto – prvá etapa od 2. 6. 1991 se bude vztahovat na lokomotivní čety traťových výkonů v nepřetržitém provozu, ve druhé etapě se bude vztahovat na strojvedoucí na posunu a strojvedoucí nezařazené do nepřetržitého režimu…“
25. září – Usnesení Rady Federace strojvůdců, konané 25. září 1990 v LD Ústí nad Labem, rozhodlo o odvolání stávky připravované na 1. října 1990 a schválilo postup vedení FS při jednáních o otázce zkrácení pracovní doby na 36 hodin týdně. Rada rovněž schválila zvýšení pravomocí prezídia, prezidenta Tomáše Slunky a viceprezidentů Pavla Nešpůrka a Jána Turčeka, při dalších jednáních.
Při oblastech ČD zájmy Federace strojvůdců zastupují kolegové Milan Just (OŘ Praha), Pavel Bršlica (OŘ Plzeň), Bartoloměj Poklemba (OŘ Olomouc) a Juraj Strelec (OŘ Bratislava).
29. října – Lokomotivní depo Česká Třebová se stalo místem jednání členů KIC a také první celostátní schůzky odborných komisí FS, konkrétně turnusové, mzdové, sociální a předpisové komise.
10. prosince – Ve znění, o které se nejvýrazněji zasadila Federace strojvůdců, byla podepsána Dohoda mezi ÚŘ ČSD, ústředím OSŽ a prezídiem FS o poskytování určitých sociálních jistot pracovníkům Československých státních drah. Státní organizace ČSD se podle ní zavázala nepoužít svého práva dát pracovníkovi výpověď při organizačních změnách, jedná-li se o pracovníka, který již odpracoval u ČSD minimálně 20 let.
14. prosince 1990 – Bylo podepsáno konečné znění dohody o zkrácené pracovní době strojvedoucích na 36 hodin týdně.
V této souvislosti bylo rozpracováno mnoho podstatných položek, mimo jiné přizpůsobení obecně platných právních předpisů železničnímu provozu, zajištění zdrojů na krytí mzdových nákladů, sociální faktory apod. Ze strany OSŽ se objevily názory, že by „problematika zkrácené týdenní pracovní doby strojvedoucích neměla být odtrhována od ostatních profesí“.
Prezídium FS k tomu vydalo prohlášení, v němž nepopřelo možnost OSŽ vést v této věci dalš jednání, ovšem zároveň připomnělo, že Federace strojvůdců jako samostatná odborová organizace má právo vést samostatná jednání. Dále zdůraznilo, že zkrácená pracovní doba u strojvedoucích je z důvodů bezpečnosti provozu prvořadá, přičemž jedním ze zásadních důvodů je i nedodržení podmínek při zavádění jednočlenné obsluhy hnacích vozidel.