8. leden – Prezidentu ČSFR Václavu Havlovi byl adresován dopis, v němž ho prezident Federace strojvůdců Tomáš Slunka upozornil, že požadavky předložené při jednohodinové stávce strojvedoucích ze dne 1. října 1991 nebyl splněny a opět hrozí vážné porušení sociálního smíru. Stávka jako protest je připravována jako reakce železničářů v četných železničních uzlech (mimo jiné Rakovník), jež se cítí ohroženi uvažovaným zastavením provozu na „neefektivních tratích“.
V dopise se dále uvádí: „Bohužel ani Vy, pane prezidente, jste nesplnil svůj slib, který jste dal představitelům Federace strojvůdců dne 30. září 1991 a slíbil v masmédiích „upřít své pozorné oko na dopravu“. Federální ministerstvo dopravy má stále stejné vedení, které úspěšně prokazuje svou neschopnost na místech, kde již dávno měli být noví lidé.“
Federálnímu shromáždění, předsedovi vlády ČSFR, ministrům dopravy a financí, ústřednímu řediteli ČSD a dennímu tisku bylo zasláno vyjádření Federace strojvůdců, v němž doporučuje, aby připravované zastavení provozu na tzv. nerentabilních železničních tratích bylo provedeno teprve poté, až bude nezvratně doložena nezbytnost takových opatření.
24. ledna – Ve své výzvě FS navrhla neprodlené jednání jako jednu z posledních možností, jak pomoci řešit hrozivě narůstající problémy v dopravní politice státu. Při tomto jednání by mělo dojít k zásadnímu určení:
– kompetencí mezi jednotlivými druhy doprav v návaznosti na ekonomiku a ekologii,
– koordinačního centravšech druhů doprav v celé ČSFR a také závazných termínů řešení nejkritičtějších oblastí v jednotlivých druzích doprav.
5. února – V souladu s přijatými zásadami státní dopravní politiky Federace strojvůdců navrhla v co nejkratším termínu projednat a Zákon o předčasném odchodu do důchodu (mimořádné poskytování starobního důchodu), Zákon o ČSD a Zákon o drahách.
březen – Ministr a předseda Federálního výboru pro životní prostředí ing. Josef Vavroušek zaslal dopis prezidentu Federace strojvůdců, v němž mimo jiné uvádí, že „…ekologicky výhodná železniční doprava na místních a vedlejších tratích může být zabezpečována při relizaci vnitřních racionalizačních opatření ČSD a při ekonomické podpoře státu a regionů…otázku ztrátovosti na jednotlivých železničních tratích je nutno posuzovat komplexně a postupovat podle zásad státní ekologické a dopravní politiky. Do srovnání nákladů na železniční a silniční dopravu musí být zahrnuty nejen provozní náklady, ale i průkazné vyčíslení dopadů na životní prostředí, tj. především ztrát ze zvýšené produkce emisí při převeden přepravních výkonů ze železnice na silniční dopravu“.
16. dubna – Na brněnském zasedání Rady Federace strojvůdců byla projednána problematika taktiky při kolektivním vyjednávání, podpořen postup FS při sestavování požadavků do společné kolektivní smlouvy všech centrál a zároveň uloženo neustupovat od podmínek zavedení jednočlenné obsluhy hnacích vozidel a nadále prosazovat zkrácenou týdenní pracovní dobu, aby konečný výsledek odpovídal alespoň dohodám již dosaženým v KS 1991, tzn. aby zkrácená pracovní doba platila pro všechny lokomotivní čety.
22. dubna – Prezídium Federace strojvůdců vydalo prohlášení, v němž označilo za falešné důvody, jež vedly vedení OSŽ ke svolání „protestního mítinku“ před budovou GŘ ČSD v Praze:
„Důkazem toho je kuratela nad ČSD, kterou drží tři federální ministerstva. Naskýtá se otázka, kdo dosud držel ve vedení ÚŘ ČSD a FMD staré dobré soudruhy? Ano, bylo to právě vedení odborové centrály OSŽ! Na tomto místě je nutné se zeptat, proč předseda OSŽ pan Škop v září 1991 před stávkou Federace strojvůdců prohlásil, že nežli jít do principiální stávky (která by měla přinést mimo jiné i změnu na místě nejdůležitějším, a to výměnu ministra v čele FMD), raději zůstane stát mimo, neboť nový ministr by nesplňoval představy levicového ústředí OSŽ.“
24. dubna a 15. května – Federace strojvůdců se organizačně i sponzorsky podílela na organizaci jízd zvláštních parních vlaků pro tělesně postižené děti. V rámci akce pořádané ČSD pro Výbor dobré vůle paní Olgy Havlové byly vypraveny vlaky z Brna do Břeclavi (přes Hrušovany a Mikulov) a z Prahy do ZOO ve Dvoře Králové.
19. května – Na jednání o uzavření Kolektivní smlouvy s.o. ČSD na rok 1992 došlo k dohodě o doposud rozporných bodech – doplatku mzdy při ztrátě zdravotní způsobilosti, mzdový systém (mzdové nároky v KS), jednočlenná obsluha hnacích vozidel. Rozporný zůstal pouze bod týkající se zkrácení fondu pracovní doby.
29. května – Prezídium FS vyjádřilo zklamání nad postupem personálního náměstka ÚŘ ČSD ing. Ludvíka, který znevážil návrh Federace strojvůdců, jak realizovat zavedení 36hodinové pracovní doby pro další profese podle „Dohody“ přijaté 14. prosince 1990. FS totiž zjistila přímo na jednotlivých oblastních ředitelstvích údaje, podle nichž požadované zkrácení se týká pouze 2595 strojvedoucích s mzdovými náklady, jež lze snadno pokrýt ze mzdových prostředků určených pro strojvedoucí. To ukazuje celou problematiku ve zcela jiném světle…
3. června – Více než dvě desítky zástupců sdělovacích prostředků se sešly na tiskové konferenci, na němž představitelé Federace strojvůdců informovali o průběhu kolektivního vyjednávání. Uvedli mimo jiné, že při platné zásadě jedné podnikové kolektivní smlouvy a teprve od ní se odvíjejících smluv nižšího stupně lze snadno zpochybnit zákonnost podpisu separátní KS, k němuž se 29. května okázale uchýlily čtyři odborové svazy na železnici a vedení ČSD.
12. června – Byla podepsána kolektivní smlouva mezi s.o. ČSD a odborovými svazy na železnici, která řeší i problematiku rozšíření 36hodinové týdenní pracovní doby požadované Federací strojvůdců i pro zbývající strojvedoucí na posunu a nezařazených do nepřetržitého provozu.
15. června – V denním tisku byly přetištěny kopie dokumentu, podle něhož bylo 11. června 1992 pražským náčelníkům obvodních vojenských správ uloženo provést výběr vojáků v záloze, civilním povoláním strojvedoucí a pomocník strojvedoucího, a povolávací rozkazy pro tyto lidi odložit odděleně. Prezídium FS vydalo protestní prohlášení, neboť se prokázalo, že toto represívní opatření, směrované zejména proti funkcionářům FS, bylo připravováno pro případ, že by Federace strojvůdců přece jen přistoupila ke stávce.
31. srpna – Prezident FS Tomáš Slunka opětovně intervenoval za urychlení radiofikace ČSD. Ve stanovisku se mimo jiné uvádí: “ Radiofikace našich tratí nesnese dalšího odkladu. Zejména odpovědní pracovníci s.o. ČSD by si měli uvědomit, že tragédie Spálova a Budkovců se jinak, bohužel, může kdykoliv a kdekoliv znovu opakovat.“ Na žádost odpověděl vládní zmocněnec pro ČSD ing. Jaromír Kunst, který informoval o zavádění radiopojítek na několika vedlejších tratích ještě do konce roku 1992.
říjen – Federace strojvůdců se vyjádřila k návrhu zákonů týkajících se budoucí podoby struktury a organizace železnice v České republice – Zákona o zrušení s.o. ČSD a Zákona o zřízení Českých drah. Ve svých připomínkách kladla hlavní důraz na zachování pracovněprávních garancí železničářů také po 1. lednu 1993.
9. listopadu – Uskutečnilo se jednání zástupců prezídia FS v České národní radě, jehož předmětem byly zejména otázky související se zánikem s.o. ČSD a s tím spojenou problematikou bezprostředně zasahující pracující na železnici.
28. listopadu – V České Třebové jednala II. Valná hromada Federace strojvůdců ČSFR, na níž bylo rozhodnuto o rozdělení na dvě samostatné odborové organizace – Federaci strojvůdců České republiky a Federaci strojvůdců Slovenské republiky.
Více než dvě stovky delegátů se shodly na názoru, že je tímto nutno reagovat na změny ve státoprávním uspořádání a že i po rozdělení bude společnou snahou zachovat ve vzájemných vztazích vše pozitivní.
Podle závěrečného usnesení bylo rozhodnuto, aby majetkové vypořádání mezi FS ČR a FS SR provedly delimitační komise v
počtu tří členů za každou organizaci, a to ve spolupráci s dosavadními viceprezidenty FS ČSFR.
29. listopadu – Jednání zástupců FS pokračovalo Valnou hromadou Federace strojvůdců ČR, která schválila nové stanovy a program odborové organizace, jednací řád valné hromady a rady předsedů ZO FS.
Do funkce prezidenta FSČR byl zvolen Tomáš Slunka, do funkce vicprezidenta Bartoloměj Poklemba. Valná hromada rovněž zvolila představenstvo jako nový řídící a výkonný orgán Federace strojvůdců ve složení – za oblast Plzeň byli zvoleni Pavel Bršlica, Alois Chromec a Alexandr Lipovský, za oblast Praha František Hakavý, František Pospíšil a Pavel Skalický a za oblast Olomouc Jindřich Bednář, Vilém Harazim a Lubomír Stodůlka. Ústřední revizní komise byla zvolena ve složení Petr Čechák, Karel Sádlo a Václav Vinický.
Přijatým usnesením bylo představenstvu FSČR uloženo přepracovat organizační řád FSČR, vypracovat stávkový řád a zásady hospodaření podle platných zákonů a vyhlášek MPSV ČR. Prezidentu FSČR bylo uloženo jednat na příslušných ministerstvech tak, aby byly zajištěny pracovněprávní jistoty členů Federace strojvůdců ČR při vzniku nové organizace provozující železniční dopravu v České republice.
Při prezídiu Federace strojvůdců ČR bylo na krátkou dobu vytvořeno ekonomické oddělení, které vedl ing. Miroslav Záhora.
2. prosince – Sešla se první schůze představenstva Federace strojvůdců ČR, na které byly za přítomnosti členů prezídia stanoveny cíle činnosti a zároveň předsedou tohoto řídícího orgánu zvolen Pavel Bršlica.
7. a 16. prosince – Na schůzkách delimitačních komisí byl rozdělen movitý a ostatní majetek Federace strojvůdců ČSFR mezi nástupnické organizace FSČR a FSSR, a to v procentuálním poměru, který podle usnesení II. Valné hromady ČSFR vyplynul ze stavu členské základny, jak byla registrována k 28. listopadu 1992.