26. a 27. ledna – V brněnském tiskovém středisku FS se uskutečnilo jednání dvou samostatných odborových organizací Federace strojvůdců ČR a Federácie strojvodcov SR. Na závěr bylo vydáno společné komuniké, v němž se prezidenti Tomáš Slunka a Ján Turček shodli na potřebě dalších přátelských vztahů a spolupráce, například v oblasti legislativy. Dospěli také k závěru, že je zapotřebí co nejdříve dokončit činnost delimitační komise a majetkoprávní vypořádání.
29. ledna a 6. února – Pokračovaly schůzky prezidenta FSČR s novým ministrem dopravy PhDr. Janem Stráským. Předmětem jednání byly otázky dopravní politiky, legislativy a také problematika mzdová a sociální.
11. února – Na generálním ředitelství ČD v Praze proběhlo jednání představenstva FSČR a vládního zmocněnce pro ČD ing. J. Kunsta. Tématem jednání byla změna „Řádu pro odměňování“, k níž došlo na žádost čtyř odborových svazů na železnici přijetím změny č. 1 tohoto řádu. Tím došlo k porušení principu kolektivního vyjednávání a poškození oprávněných zájmů členů Federace strojvůdců. Po důkladné analýze rozhodlo představenstvo FSČR na svém mimořádném zasedání zřídit krizový štáb a vyhlásit od 1. března 1993 stávkovou pohotovost.
16. února – Městský soud v Praze jednal o návrhu vedení s.o. České dráhy na určení nezákonnosti jednohodinové stávky, která byla samostatnou odborovou organizací Federací strojvůdců ČSFR organizována 1. října 1991. Po téměř dvouhodinovém jednání městský soud jako soud první instance dospěl k názoru, jímž zamítl návrh s.o. ČD. Toto rozhodnutí odůvodnil absencí příslušných zákonných norem. Bylo konstatováno, že jedinou v současné době platnou zákonnou normou je zákon č. 2/1991 o kolektivním vyjednávání, podle kterého ovšem stávka nebyla organizována.
V odpoledních hodinách se na ÚŘ ČD uskutečnilo setkání zástupců základních organizací Federace strojvůdců z celé sítě Českých drah se zmocněncem vlády ČR pro ČD ing. Kunstem a dalšími představiteli hospodářského vedení. Diskutována byla především problematika jednočlenné obsluhy hnacích kolejových vozidel.
26. února – V kanceláři zmocněnce vlády ČR pro České dráhy ing. Kunsta se uskutečnilo jednání o vyřešení devatenáctiprocentního příplatku za jednomužnou obsluhu. Na základě požadavků přednesených zástupci Federace strojvůdců ČR a po napjaté diskuzi bylo rozhodnuto, že příplatek má být od 1. března 1993 poskytován z příslušného tarifního pásma. To znamenalo, že byla zrušena pro FS nepřijatelná tabulka č. II pro výpočet 19 %, jak byla uvedena ve změně Řádu pro odměňování zaměstnanců ČD.
Z těchto důvodů představenstvo Federace strojvůdců ČR ještě téhož dne rozhodlo, že stávková pohotovost ohlášená od 1. března 1993 je zrušena.
18. března – Na jednání v Praze se sešli členové představenstva FSČR, delimitační komise FS ČSFR, ústřední revizní komise FS ČR a zástupci bývalé federální revizní komise FS. Všichni přítomní se shodli na společném závěru, že delimitace majetku odborové organizace Federace strojvůdců ČSFR byla ukončena k 18. březnu 1993.
30. března – Představitelé Federace strojvůdců ČR se setkali s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milanem Uhdem. Informovali ho mimo jiné o zahájení nového kolektivního vyjednávání na železnici a zdůraznili zejména potřebu spravedlivého ocenění práce strojvedoucích.
5. duben – Vedení Federace strojvůdců ČR, Unie železničních zaměstnanců, Federace vlakových čet, Federace provozních pracovníků žst a Federace vozmistrů vyzvaly delegáty květnového sjezdu Odborového sdružení železničářů k přijetí rozhodnutí, jež by vedlo ke spravedlivému majetkoprávnímu vyrovnání OSŽ s ostatními odborovými svazy působícími na železnici.
Závěr dubna – Z funkce předsedy představenstva odstoupil Pavel Bršlica a novým předsedou byl zvolen František Pospíšil.
22. května – Vyvrcholila série složitých kolektivních vyjednávání. Díky iniciativním návrhům Federace strojvůdců, ale také její ochotě ke kompromisu, se podařilo ujednotit alespoň na prodloužení stávající kolektivní smlouvy na rok 1992 až do 31. prosince 1993 s výjimkou kapitoly IV, v níž došlo ke změně směrného růstu průměrné mzdy na výši 18 procent s tím, že v závislosti na vývoji ekonomické situace ČD a růstu životních nákladů bude k 31. srpnu 1993 tento směrný růst znovu projednán. Bylo rovněž dojednáno, že nároková částka za obsluhu činného hnacího vozidla jen strojvedoucím bude zvlášť řešena zaměstnavatelem po dohodě s odborovými organizacemi. V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne o této částce zmocněnec vlády ČR pro České dráhy PhDr. Jan Stráský do 30. června 1993.
Začátek června – Na výjezdním zasedání představenstva v Olomouci bylo doporučeno zřízení analytického oddělení při prezídiu FSČR, jehož vedoucím se stal PhDr. Miloslav Pykal.
8. června – V Praze se uskutečnila mimořádná Celostátní rada předsedů základních organizací Federace strojvůdců, jejímž cílem bylo zejména vyhodnocení průběhu a výsledků kolektivního vyjednávání. V první části jednání s účastníky diskutoval ministr dopravy a vládní zmocněnec Jan Stráský. Usnesení rady schválilo postup vedení FS a do dalšího vyjednávání doporučilo, aby bylo prosazováno projednávání a přijetí samostatných kolektivních smluv. Byla rovněž vyslovena podpora ministru Stráskému při jeho krocích směřujících k restrukturalizaci a celkové transformaci železnice.
10. červen – Řešení závazků vyplývajících z 3. změny platné kolektivní smlouvy bylo předmětem jednání zástupců Federace strojvůdců ČR a OSŽ s předsedou vlády ČR Václavem Klausem a ministrem dopravy Janem Stráským.
29. června – Schůzka představitelů FSČR s ministrem dopravy Janem Stráským byla věnována posílení mzdových prostředků ve služebních odvětvích 11 a 12.
17. září – Na úvodním jednání k zahájení kolektivního vyjednávání pro uzavření kolektivní smlouvy na rok 1994 zástupci Federace strojvůdců předložili vlastní návrh na „Nový systém kolektivního vyjednávání na ČD“.
Říjen – Z funkce organizačního tajemníka ze zdravotních důvodů odešel Karel Zavadilík. Prezident FSČR Tomáš Slunka požádal představenstvo, aby byl pro výkon této funkce uvolněn Pavel Bršlica.
19. října – V lokomotivním depu Praha TGM se sešli členové představenstva Federace strojvůdců ČR a Republikové rady OSŽ lokomotivních dep ČD. Na jednání bylo přijato společné usnesení, které bylo motivováno snahou předejít možným konfliktům pramenícím z nedostatečné informovanosti mezi zástupci zaměstnavatele a představiteli odborových svazů.
12. listopadu – Federace strojvůdců vydala stanovisko k jednání mezi ministerstvem dopravy a odborovými svazy na železnici, která jsou vedena ve věci přijetí nového tarifu jízdních výhod pro pracovníky Českých drah. FS potvrdila, že vždy měla snahu připojit se k aktivitám odborů zasazujících se o zachování „režijních výhod“ v případě, že by jejich existence byla zásadním způsobem ohrožena. Protože tomu tak za daných okolností nebylo, P-FS konstatovalo, že vzhledem k politicky nešťastně a obsahově nepřesně zformulovanému „Prohlášení Ú-OSŽ“ se s jeho zněním nemůže ztotožnit, a proto se také Federace strojvůdců nemůžen připojit k takto odůvodňovanémuvyhlášení stávkové pohotovosti. (Problematika nového tarifu jízdních výhod zaměstnanců ČD byla vyřešena 26. listopadu „předběžnou dohodou“, kterou podepsaly všechny zainteresované strany.)
17. listopadu – Na první valné hromadě plzeňského regionu Federace strojvůdců se uskutečnila volba nového člena představenstva zastupujícího tento region. Zvolen byl Jiří Našinec, doposud předseda ZO FS LD Plzeň (dosavadní člen představenstva P. Bršlica byl již v té době pověřen prací organizačního tajemníka P-FS).